Nejlepší obchodnické vtipy

"Tamten člověk udělal hodně pro divadlo."

"Napsal něco, nebo to je herec?"

"Ne, vymyslel nešustivé obaly na bonbóny!"

Ptají se pana Nováka u přijímacího pohovoru:

"A jakým jazykem mluvíte?"

"Tím, co mám v hubě!"

Tři zesnulí jdou do nebe. Aby smazali všechny hříchy, které spáchali, musí vytrpět zlo, které napáchali při svém řemesle. První byl obuvník, druhý krejčí a třetí cukrář. První vstoupil dovnitř, a pak bylo slyšet bolestný křik. Když vyšel ven, ptali se ho, co že mu tam dělali:

"Něco hrozného, přitloukli mi na nohy boty."

Druhý šel dovnitř, zase slyšet křik, a když vyšel, tak se ho ptají:

"Příšerné, přišili mi na tělo oblek."

Cukrář povídá:

"Co mně mohou provést, vždyť jsem byl jen cukrář."

Vešel dovnitř. Začal se ozývat úplně hrozný řev. Když se cukrář vypotácel ven, ti dva se ptají, co bylo:

"Ani se neptejte. Šlehali mi vejce..."

"Prosím vás, co je to za způsoby, pískat si při práci?"

"No, dovolte... Já jen pískám, já nepracuju!"

V malém obchodě na venkově byla na dveřích veliká, výrazná cedule 'Pozor, pes!' Chlápek, co tam projížděl a šel si pro cigára, vleze tedy opatrně dovnitř a kouká, na zemi u pultu leží unaveně vypadající starej baset a spí. Tak se zeptal prodavače:

"Je TOHLE ten pes, na kterýho si mají lidi dát pozor?"

"Jo, to je on."

"No, nevypadá, že by mohl být nějak nebezpečný. Můžete mi říct, proč jste tam dal tu ceduli?"

"Dokud tam ta cedule nebyla, lidi o něj zakopávali."

Příjde pán do zámečnictví:

"Dobrý den, prosil bych nějaký dobrý bezpečnostní zámek."

"Nemáme."

"Hmm. Tak nějaký obyčejný bezpečnostní zámek?"

"Nemáme!"

"A co takhle obyčejný patentní zámek?"

"Nemáme!"

"A co obyčejný zámek?"

"Nemáme!"

"Tak proč proboha máte vůbec otevřeno?"

"Protože nemáme zámek..."

"Rád bych si koupil revolver."

"A jaký by to měl být systém?"

"Asi tak na šest osob."

"Proč jste se vrátil, když jsem vás na hodinu propustil?"

"Hodina, prosím, uplynula!"

"V téhle restauraci mají výborné šneky!"

"Opravdu?"

"Právě nás jeden obsluhuje."

Ředitel se rozčiluje:

"Snad jsem jasně řekl, že v pracovní době se nebude kouřit!"

"A kdo tady pracuje?" praví zaměstnanci.

Povídá šéf sekretářce:

"Ivanko, přijďte ke mně dnes večer, popovídame si o vašich prémiích."

Ona odpoví:

"Ale soudruhu řediteli, na toto téma jsme souložili už minulou středu."

V supermarketu v oddělení zeleniny říká zákazník prodavači:

"Prosím, já bych chtěl půl hlávky salátu."

"Promiňte, ale tady prodáváme jen celé hlávky," odmítá prodavač.

"Víte co, zeptejte se svého vedoucího, jestli by to nebylo nějak možné."

Prodavač jde teda za šéfem a informuje ho:

"Nějaký kretén tam chce koupit jenom půl hlávky salátu..." v tom si uvědomí, že nespokojný zákazník stojí za ním a tak dodá: "a tento pán má zájem o druhou polovinu."

Šéf souhlasí s prodejem půl hlávky salátu a když spokojný zákazník odejde, říká prodavačovi:

"Jste pohotový. Líbilo se mi jak jste z toho vybruslil. Odkud jste, chlapče?"

"Já jsem z Ostravy," odpověděl mladík.

"A proč jste odešel z Ostravy?"

"To víte, tam jsou jenom samý horníci a kurvy. Jinak nic."

"Aha... Moje žena taky pochází z Ostravy..."

"Fakt? A na který šachtě fárala?"

Pouští jde chlap. Už tři dny. Má žízeň. Najednou v delíriu vidí:

V dálce za dunami stánek a v něm prodavač. Zase vyrazí s novou energií, když dojde až ke stánku, udýchán zachrčí:

"Vodu!"

Prodavač povídá:

"Ne, já prodávám jen kravaty."

Chlápek zoufale padne k zemi, ale pak se zvedne a z těžka vyrazí dál. Další noc. Další den. Najednou v delíriu vidí:

V dálce za dunami hotel. Doplazí se ke vchodu. Před vchodem stojí vrátný v livreji. Chlap zachroptí:

"Vodu!"

A vrátný na to:

"Lituji, pane, ale bez kravaty Vás sem nepustím."

"Pane řediteli, podávám výpověď, protože mi nedůvěřujete," povídá Alenka, která pracuje v bance.

"Ale vždyť nechávám všechny klíče na stole," oponuje ředitel.

"No jo, ale nepasují ani k jednomu trezoru."

Přišel takhle zákazník k holiči, sedne na křeslo a povídá:

"Chtěl bych to takhle: Jednu kotletu nechat do půli tváře, druhou celou vyholit. Nahoře to ostříhejte, aby to trčelo přímo nahoru a nedalo se to česat, a vzadu mi vyholte pár míst až na kůži."

"Pane, takhle vás ostříhat nemůžu!"

"Jak to, že ne? Minule jste mě takhle ostříhal!"