Nejlepší obchodnické vtipy

Ptají se těžaře ropy, jak to, že on je bohatý a ostatní chudí. "Zřejmě tu bude tím, že já ji našel a oni ne!"

Před Bílým domem je velká demonstrace. Všichni křičí:

"Dejte nám práci, dejte nám práci!"

Druhý den opět. Zase všichni křičí:

"Dejte nám práci, dejte nám práci!"

Když se stejná demonstrace koná i třetí den, vyjde na balkón jeden z kongresmanů, ukáže na jednoho z demonstrujících a řekne:

"Pojď sem, já ti dám práci."

"Proboha! Proč zrovna mně, proč ne někomu jinému?"

"Pepa je duší naší dílny..."

"A jak to, že ho tu nevidím?"

"A ty už si nikdy nějakou duši viděl?"

Sedí takhle chlápek v hospodě předposlední cenové a objedná si guláš a k tomu rohlík. Sní a objedná další. A ještě jednou repete. Pak asi hodinku tráví pokecem se známýma a když odchází, praví směrem k pinglovi:

"Tak měl jsem guláš s rohlíkem, guláš s rohlíkem, guláš s rohlíkem."

"Patnáct pade, a NEJSEM HLUCHEJ!"

Jediná věc, kterou lze dělat bez peněz jsou dluhy!

Jednou se Václav omluvil z práce z rodinných důvodů. Když na druhý den přišel do kanceláře, šéf si ho zavolal a ptá se ho:

"Hele, Václave, věříš na reinkarnaci a takové ty věci?"

Václav byl zmaten, ale odpověděl:

"Proč? No, asi... asi jo, myslím, že na těch věcech bude něco pravdy."

"Tak to je potom v pořádku. Včera odpoledne se tu objevil tvůj dědeček, ten, na jehož pohřeb sis bral volno."

Přijde paní do obchodu a nadává prodavačovi:

"Co jste mi to prodal? To není žádnej prášek proti molům, vždyť oni si na něm pochutnávají."

"No vidíte, žerou prášek a šatům dají pokoj."

Přijde paní nakupovat v zimě do zeleniny:

"Jé, to jsou ale hezký broskve."

"Ale ani se neptejte, paní, kolik stojej."

"Ale jsou opravdu hezký, kolik že stojej, mladíku?"

"90 Kč/kilo."

"Tak za ty prachy si je můžete tak akorát strčit do prdele!"

"Paní, rád bych, ale už tam mám jahody za 120."

"Věříš kdejakým těm věštkyním a jasnovidkám?"

"No věřil jsem, než jsem za jednou takhle šel nechat si poradit, zaklepal jsem na dveře a zevnitř se ozvalo:"

"Kdo tam?"

Dežo volá na hrad.

"Haló, slyšel jsem, že tam máte volné místo."

"Dežo, ty ses zbláznil?"

"To ne, ale jestli je to podmínkou, tak můžu."

Toulá se chlap po pouti a přijde ke dvěma stanům. Na větším je napsáno 'CIRKUS' a na druhém 'POKLADNA - kdo neuhádne, vyhraje vstupenku do cirku'. Tak chlapík si říká:

"To přece nebude nic těžkýho, budu hrát blbýho a dostanu zadara lístek."

Tak jde dovnitř a tam je tma. Najednou se z nějakého ampliónu ozve:

"Udělej pět kroků dopředu!"

Tak je udělá. Amplión zase:

"Teď tři kroky doleva!"

Raz, dva, tři kroky. Amplión:

"A teď dva dozadu!"

Chlap udělá krok a zajede do díry vyplněné něčím hustým a mazlavým.

"No sakra, to sou snad sračky, nebo co!"

"Uhádl, další!"

Šéf jedné banky přijal nového pracovníka pro práci za přepážkou. Jelikož má poněkud pochybnosti, rozhodne se ho vyzkoušet. Přetáhne si přes hlavu punčochu, vezme si synovu pistolku na vodu a jde nového pokladníka přepadnout.

Namíří na něj pistoli - on podlehne tíze okamžiku a vydá celou hotovost. Od té doby nikdo ředitele banky neviděl.

Ředitel cirkusu chce zvednout návštěvnost a tak uspořádá konkurs. Přijde chlapík a ředitel se ho ptá:

"Co umíte?"

"Já nic moc. Ale mám zajímavé číslo."

"Tak povídejte!"

"Teď nevím, jak bych Vám to slušně řekl. No, uprostřed manéže je velká káď plná... ehm... no exkrementů, no. Až nahoře, u stropu, visí dvoutunová železná koule. Buben. Virbl. Rána. A koule spadne dolů. Šplouch! A v tom vstoupím já, CELÝ V BÍLÉM!"