Nejlepší vtipy o lordech

"Sire, přišel notář, prý chcete sepsat poslední vůli."

"Ano, Jean, ale neříkejte to tak nahlas, lady by zase jako posledně začala nehorázně utrácet za černé šaty."

"Jean, pamatujete, jak jsme byli před třiceti lety v Africe?"

"Lituji sire, ale to byl ještě můj předchůdce."

"Ale ne, Jean, byl jste to určitě vy. Vzpomeňte si přeci, jak vás tam pak sežral ten lev!"

"Sire, vaše trofeje napadli moli, ten jelen, co jste ho skolil v den svatby s lady, je úplně zničený."

"To nevadí, Jean, stejně mě při pohledu na něj pronásledovaly ty nejhorší vzpomínky. Ale Jean, bežte zkontrolovat, zda nebyla zničena ta vycpaná myš, co kvůli ní lady před pěti lety vypadla z okna!"

"Sire, je tady pojišťovák od Lloydů, přiěel se vás zeptat, zda nechcete uzavřít životní pojistku."

"A jakou výhodu by to pro mne mělo?"

"Pro vás žádnou, ale lady by v případě vašeho úmrtí dostala nemalou částku."

"Tak lady by dostala nemalou částku? Jean, běžte se ho zeptat, zdali by mě nemohl raději odjistit!"

"Jean, co to bylo slyšet za střelbu před chvílí na ulici?"

"To byl atentát na sira Jamese, přímo před vaším domem, sire. Mám dojem, že si k nám sir James přišel pro peníze, které mu jeho lordstvo ráčí dlužit."

"Jean, a ten atentát, byl zdařilý?"

"Jistě, sire, sir James utekl."

"Jean, nebuďte už tak útlocitný a nabijte si alespoň jednou tu karabinu ostrým střelivem!"

"Jean, jaké počasí je dnes venku?"

"Je mlha, sire, není skoro na krok vidět."

"Skvělé počasí Jean, pojedete s lady na lov kachen."

"Ale sire, to je nebezpečné! Nebude vidět, kam střílíme!"

"Ano, Jean, proto pochopím, když si lady spletete s kačenou."

Lord Charles pozval svého přítele, lorda Jamese, na svoji jachtu, že budou rybařit. A tak tedy celé dopoledne rybaří, občas jim i zabere nějaká ta rybka, ale nic moc. V poledne jim sluha připraví oběd, po obědě si dají pochopitelně nezbytný doutník a sklenku. Nu a poté jdou ještě trochu rybařit. Nejdříve to vypadá, že ani teď nic moc nechytnou, ale pak najednou lordu Jamesovi něco zabere. Těžko povědět, co to je, ale sílu to má obrovskou, skoro ho to v první chvíli strhlo z paluby do vody. Po úporném boji nakonec vytáhne krásnou mořskou pannu. Modrozelené oci, zelené vlásky, zlatozelené šupinky, prostě nádhera sama. Drží ji na rukou, prohlíží si ji od hlavy k ocasu a pak ji s povzdechnutím hodí zpět do vody. Lord Charles jen vyvalí oči a překvapeně se zeptá:

"Proč?"

A lord James jen potřese hlavou a smutně odpoví:

"Jak?"

Lord Patrick sedí nad doverskými útesy a pozoruje ptáky. Najednou se ozve ohlušující rána. Lord se ptá sluhy, co to bylo. Sluha odpovídá:

"Dělová salva, přijíždí k nám nějaký císař."

Lorda odpověď uspokojí a tak dál sleduje ptáky, když v tom se ozve další hrozná rána. Lord se opět ptá sluhy, co to bylo za ránu, a sluha opět odpovídá:

"To byla dělová salva, už jsem říkal, že k nám jede nějaký císař."

"A oni ho napoprvé netrefili?"

Paní baronka Weinsteinová pořádá večírek při příležitosti svého vstupu do společnosti. Vše, jak se zdá, pokračuje k úplné spokojenosti, ale náhle, zrovna když se podává káva, rozpačitý šum mezi dámami.

"Paní baronko, u vás se kostky cukru nabírají z cukřenky prostě rukou?"

"No jistě, co by na tom mělo být zlého?"

"No víte, paní baronko, ono to není zrovna apetitlich, když pánové jdou na záchod, no a pak na ten cukr sahají."

"Ah tak, ale co s tím?"

"Nejlepší věc, co můžete udělat, je pořídit kleštičky, nejlépe stříbrné."

Baronka slíbí toto nedopatření napravit. A zanedlouho se u ní opět schází vybraná společnost na večírku.

"Ale paní baronko, co to má být, kde jsou ty kleštičky?" "Jen se račte zajít podívat na pánský záchod - tam jsou v plné připravenosti."

"Jean, kde je Lady Birmingham?"

"Vaše paní je v ložnici s lordem Oxfordem, pane."

Lord Birmingham sundá ze stěny starou rodovou šavli a rozeběhne se do ložnice. Za chvíli se vrací zpět, otírá zakrvavenou šavli do závěsů a poroučí sluhovi:

"Jean, lord Oxford si přeje kamenec a mylady vývrtku."

"Jean, lady dnes nepřijde na večeři?"

"Ne sire, ráno jste ji ráčil zastřelit."

"Ach ano. Teď si vzpomínám. Netušil jsem, že bude tak dlouho naštvaná."

"Jean, nachystejte mi kulovnici, půjdeme na ryby."

"Ale pane, nebylo by lepší vzít si udici?"

"A vy si myslíte, Jean, že když budu vyhrožovat rybáři udicí, tak mi nějakou rybu dá?"

Dva lordi ve Sněmovně vycházejí ze záchoda, a jeden se hned hrne k umyvadlu a říká tomu druhému:

"Nás, na Oxfordu, učili, že když jdeme ze záchoda, tak si máme umýt ruce."

A ten druhý prohlásí:

"To zase nás, na Cambridgi, učili, že si ty ruce nemáme počůrat."

Mladý lord přijde za otcem: "Papa, chtěl bych se ženit."

"A koho si chceš vzít?"

"Zahradníka."

Papa: "Toho komunistu?!"

"Jean, přineste mi okno."

"Proč, pane?"

"Chci se podívat do zahrady."