Nejlepší vtipy o dětech

Ptá se matka dcerky

"Umyla si ten salát?"

"Ano, i mýdlem!"

"Chtěl bych se vyučit kouzelníkem," svěřuje se Pepíček otci.

"A proč, prosím tě?"

"Abych mohl učitele proměnit v kanárka a pak otevřít okno!"

Školní perličky:

- otec mi koupil křečka, který je nyní mým koníčkem;

- počítal jsem příklad dobře, jen mi to špatně vyšlo;

- když se sejdou dva hloupí, hned se začnou hádat, kdo je chytřejší;

- dnes jsem dostal ve škole pětku, protože pan učitel nerozuměl mé odpovědi;

- správná chvíle pro rozvod je těsně před svatbou;

- ve víně sjou mimo pravdy i chemikálie;

- rodiče máme pořád stejné, jiní bývají jen tehdy, když se vrací z pravidelné třídní schůzky;

- jízdenku vám pane průvodčí neukáži, protože jsem podle jízdního řádu už dávno doma;

- sondou bylo zjištěno, že i na druhé straně Měsíce něco je, i když se zprvu myslelo, že tam nic není;

Mamimka se ptá synka:

"Tak co, budeš si večer hrát s novým vláčkem, a nebo s vychovatelkou?"

"Podle toho, co si vybere táta!"

Malá Mařenka není na návštěvě u babičky příliš způsobivá.

"Poslyš, Mařenko, malé holčičky přece musejí být hodné, víš, jak to dopadlo s Karkulkou?"

"To vím, babičko, ale ten vlk napřed sežral babičku!"

Školní perličky:

- ospalý jsem ve třídě pořád proto, že ve mně dříme talent;

- nejhodnější jsou teď deváťáci, kteří se s námi vlastně budou loučit. Vidíte, už dostali rozum;

- kdyby se Archimedes nekoupal, tak jsme ho dnes neznali;

- knížka je opravdu nejlepší přítel člověka, žákovská snad ani ne, ale šeková určitě;

- nesměj se nejlépe, mohlo by to být naposled;

- nemůžeš dělat, co se ti zachce, i když máš k tomu nadání;

- jaký je rozdíl mezi bleskem a elektřinou vím - za blesk se nemusí platit;

Jiřík se ptá otce:

"Tati, jaký je rozdíl mezi mužem a ženou?"

"Víš, muž má větší nohy a žena menší."

"Aha. Já jsem věděl, že ten rozdíl je někde mezi nohama."

Při hodině matematiky zadal učitel žákům příklad:

"Z okrajovýh čtvrtí vyjely směrem do středu města dva nákladní vozy."

"První jede rychlostí 90Km/h, druhý 100Km/h."

"Kde se setkají?"

"Na dopravním inspektorátě!"

Školní perličky:

- kovy jsou tvrdé, nekovy například o něco měkkčí;

- vernisáž je otevření výstavy, například hudebního umělce;

- meteorologové vydávají předpovědi navzdory počasí, které si mezitím dělá co chce;

- cesta do školy mi trvá deset minut, ale nesmím se okolo sebe dívat otevřenýma očima;

- jazyk jsem an něho vyplázla proto, že se chlubil, že bude studovat na doktora;

- já bych se do školy pěkně oblékala, ale učitelky by mne potom za trest vyvolávaly;

Jde matka s holčičkou po ulici a holčička furt zlobí. Najednou matka uvidí pankáče, votrhanýho, barevný vlasy... Zeptá se ho, jestli trošku nepostraší její dcerku, aby tolik nezlobila. "Jasně vole," odpoví pankáč, jde k dítěti a říká: "Bu, bu, bu, ty malá píčo!"

"Kam půjdeš, Motyčko, až vyjdeš ze školy?" ptá se učitel v deváté třídě.

"Prosím, na autobus!"

Školní perličky:

- dny se prodlužují, to vidíme i podle toho, že vyučování ne a ne skončit;

- když tatínek vjede do zákazu vjezdu, nepotká nikde ani kolo;

- srdce obojživelníka se skládá ze dvou částí- ze dvou chlopní a komory, která je v předsíni;

- zajíc se nazývá hlodavec, proto všechno sní a je to hladovec;

- neumím se moc bít, protože nemám staršího bratra;

- lodě mají ženská jména proto, že stojí hodně peněz;

- delfíni jsou v současné době hodně studovaní;

"Pane, není to váš chlapec, co zahrabává do písku moje šaty?!"

"Ne, ten není můj. Ten můj tamhle nabírá vodu vaším kloboukem."

"Jak to, že máš tak hrozně špinavé ruce, Nataško?"

"Pomáhala jsem mamince mýt nádobí!"

Školní perličky:

- vím, že za štěstí je třeba bojovat, jenom nevím s kým;

- strana třeba znamená jít na stranu;

- v naší republice máme velké neřestné bohatství;

- počítání z hlavy je daleko důležitější než na tabuli, protože hlavu nosíme pořád sebou;

- prosím, paní učitelko, vy jste tak hodná, že až budu velký, tak budu řezníkem a budu vám schovávat kotlety;

- aby ve škole probíhal poplach podle plánu, tak jsme zachovávali paniku;

- škole vděčíme za nejkrásnější chvíle svého života. Když se z ní vyběhne;